Najdete zde rozhovory s lidmi, kteří se věnují, někdy i několik desítek let, zlepšování ústavní péče v České republice. Ne slovy, ale opravdovými skutky a každodenní prací. Ústavní péče prošla od sametové revoluce velkou „revolucí“. A to především díky lidem, kteří v nich pracovali a pracují. Domovy se mění na domovy rodinného typu. Nejenom názvem, ale především rozdělováním dětí do menších skupinek a snahou, aby o každou z nich pečoval, jak muž – „strejda“, tak žena – „teta“. Děti jsou více zapojovány do každodenních prací přípravy jídel, praní či úklidu. Ke každému z nich se snaží domov přistupovat individuálně. Obětaví vychovatelé se jim snaží poskytnout láskyplné prostředí pro jejich růst a rozvoj. Každé dítě je jedinečné a zasluhuje si individuální přístup. Proto se zaměřují na rozvoj jejich silných stránek, podporují jejich zájmy a pomáhají jim překonávat překážky. Jejich cílem je na jedné straně budovat domácí prostředí, ve kterém se děti budou cítit dobře a bezpečně. Na druhé straně snaha připravit je na samostatný život a umožnit jim dosáhnout svých snů.
Pomáháme dětem, které ztratily oporu svých rodičů, znovu najít jistotu, důvěru a prostor pro rozvoj svých schopností.Do dětských domovů se děti nejčastěji dostávají kvůli zanedbání výchovy a péče, nedostatečné výživě, nebo v důsledku fyzického či psychického t...
Našim přáním je, aby laická veřejnost se dívala na naše děti stejně jako na ty „své“, aby pohled nebyl kritický. Aby vnímali, tak jako my, že každý malý pokrok, úsměv a důvěra od dítěte, je pro nás velkou odměnou. Aby vnímali, že naše práce je smysluplná, ale...
Dáváme možnost dětem, o které se rodiče nedokáží nebo nemohou postarat, šanci na plnohodnotný život v bezpečném prostředí. Mají možnost se rozvíjet po všech stránkách, mohou, pokud chtějí, zdokonalovat svoje talenty a nadání a v neposlední řadě si splnit svoje...
Je to práce velice náročná, víkendy, svátky, prázdniny. Každé dítě je jiné, každé vyžaduje individuální péči a chce mít tetu či strejdu pouze pro sebe. Teta má však na starost 8 dětí. Musí s nimi uvařit, nakoupit, naučit se s nimi do školy, chodit k lékařům, n...
Chceme být víc než instituce. Naši zaměstnanci nejsou „dozorci“ – jsou průvodci, parťáci, podpůrné osoby, a často ti jediní dospělí, kterým dítě skutečně důvěřuje. Dnes možná víc než kdy dřív je důležité vytvářet prostředí, kde se dítě může naučit vztahu – k s...
Nejtěžší je vědomí, že dítě potřebuje víc, než mu můžeme dát. Když vidíme, jak si nese bolest, se kterou mu nemůžeme úplně pomoci. A také chvíle, kdy se musíme rozloučit když dítě odchází, a my doufáme, že jsme mu dali dost, aby mohlo jít dál. Někdy je těžké u...
Děti v domovech nejsou "špatné" nebo "problémové". Jsou to děti, které zažily složité věci. Pracovníci domovů nejsou jen vychovatelé – jsou to i psychologové, průvodci, parťáci, a někdy jediná jistota, kterou dítě má. A že když někdo zvenku nabídne čas nebo po...
Děti v dětském domově nejsou chudáci, kterých je třeba litovat. Jsou to děti, ke kterým život nebyl laskavý a dětský domov je pro ně šancí na stabilizaci a posun vpřed. Potřebují reálný náhled na svět, lásku s důsledností a ne se učit účelově profitovat ze své...
Podobně jako každý rodič zajišťují vychovatelé každodenní péči o děti a snaží se vytvářet podporující a stabilní prostředí, které je pro jejich rozvoj klíčové. Traumatizované děti a děti, které vyrůstají mimo vlastní rodinu, mají ale specifické potřeby, které...
Vyber, jako kdo chceš pokračovat.
Vyber, jako kdo chceš pokračovat.
